PARK BOHEMINIUM
Naučně poznávací okruh na východním okraji Mariánských Lázní s dokonalými maketami (v měřítku 1:25) významných stavebních a technických památek České republiky v překrásném prostředí krajinného parku. Mezi nejoblíbenější makety patří například hrad Karlštejn, kamenný most v Písku, zámek v Ratibořicích, zámek Kynžvart a další. Každým rokem přibývají v expozici makety nové. Otevřeno duben–listopad denně 10.00–17.30 hodin. Další informace: www.boheminium.cz |
KLÁŠTER PREMONSTRÁTŮ V TEPLÉ
Vzdálenost cca 10 km. Klášter založil roku 1193[1] český šlechtic Hroznata a po svém zakladateli získal kromě majetku také znak se třemi páry jeleních parohů. Nový konvent byl osazen řeholníky ze strahovského kláštera a Hroznata se vydal na další kruciátu společně s císařem Jindřichem VI. Po Jindřichově smrti v Messině se Hroznata vrátil do Říma a přislíbil založení dalšího kláštera, jímž se stal ženský klášter v Chotěšově. Poté se sám rozhodl ke vstupu do řádu a setrval v něm až do své smrti roku 1217. Po jeho skonu zdědil klášter fundátorův majetek a stal se kulturním a duchovním centrem okolní krajiny. Zdroj: http://cs.wikipedia.org , https://klastertepla.cz |
EMPÍROVÝ ZÁMEK V LÁZNÍCH KYNŽVART
Vzdálenost cca 10 km. Někdy mezi lety 1585-1597 byl v údolí pod kynžvartským hradem postaven renesanční zámek. Jeho přesná podoba dnes už není známa a neznáme ani žádné dobové vyobrazení zámku. V pozdějším klasicistním metternichovském zámku se však dochovaly poměrně významné části původního renesančního objektu (například kompletní klenby s kletovanou omítkou a řada dalších renesačních fragmentů). Zdroj a další informace: https://cs.wikipedia.org , https://www.zamek-kynzvart.cz |
PŘÍRODNÍ REZERVACE KLADSKÁ
Vzdálenost cca 5 km. |
SOOS U FRANTIŠKOVÝCH LÁZNÍ
Vzdálenost cca 10 km. Národní přírodní rezervace Soos je unikátní přírodní rezervace na sever od Františkových Lázní, z větší části na území Skalné (Kateřina – Hájek – Nový Drahov), kterou spravuje muzeum Františkovy Lázně. Národní přírodní rezervace Soos byla vyhlášena v roce 1964, její rozloha činí 221 ha. Slovo „Soos“ znamená v egerlandském, tj. chebském německém nářečí „močál“. NPR Soos je součástí Svazku obcí Kamenné Vrchy. Zdroj a další informace: http://cs.wikipedia.org |
RODINNÝ PIVOVAR CHODOVAR a jeho originální pivní lázně
Vzdálenost cca 12km. Rodinný pivovar v Chodové Plané byl vystavěn nad prastarými sklepy vytesanými v žulovém masivu, jejichž původ je spojován se vznikem zdejšího chodského hrádku. K té době se váže i pověst o pejsku Albim, který v blízkosti hrádku nalezl studánku s vydatným pramenem vody. Pes Albi je po staletí považován za dobrého ducha zdejších pivovarských sklepů. Proto jeho vyobrazení od pradávna zdobilo i znak místního sladovnického cechu. Zdroj a další informace: http://www.chodovar.cz |
HRAD LOKET
Vzdálenost cca 30 km. Goticko-románský hrad Loket byl založen v první polovině 13. století. Na jeho místě se nacházelo staré slovanské hradiště zvané starý Loket. Hrad byl po svém postavení oporou králi Václavovi I. proti jeho synu Přemyslovi. Když se však Přemysl stal sám králem, zřídil kolem Lokte léna, o která se staral jeho zástupce loketský purkrabí. Tato léna propůjčoval německým pánům a rytířům za vojenskou pomoc v kraji. Na základě privilegia vydaného Janem Lucemburským v roce 1341 měli leníci tyto statky v dědičném držení, ale bez práva odkazovat je nečlenům rodu. Zdroj a další informace: http://cs.wikipedia.org , https://www.hradloket.cz |
ZÁMEK BEČOV
Vzdálenost cca 25 km. |
STRÁŽNÍ HRAD HAUENŠTEJN (Horní hrad)
vzdálenost cca 60 km. Pochází z druhé poloviny 13. století. Byl velkoryse rozšířen a upraven v neogotickém slohu v průběhu 19. století rodem Buquoyů. Staré šlechtické sídlo, které se nachází v nevšedním romantickém prostředí, nabízí návštěvníkům prohlídku celého areálu (tištěný průvodce) včetně gotických sklepení, rytířského sálu s původním vyřezávaným dřevěným stropem, hradní věže, zámecké kaple i rozlehlého horského zámeckého parku. Další informace: http://cs.wikipedia.org , https://hornihrad.cz |
KLÁŠTER KLADRUBY
Vzdálenost cca 40 km. Nejvýznamnější památkou Kladrub, nacházejícím se nad údolím řeky Úhlavky, je bývalý benediktýnský klášter. První zmínky o vsi Kladruby, ležící původně v okolí dnešního hřbitova, zaznamenává již opis zakládací listiny kláštera datovaný kolem roku 1115. Po založení kláštera význam vsi, položené na obchodní stezce Praha–Norimberk, ještě vzrostl. Již po roce 1230 byly Kladruby povýšeny na městečko a získaly tržní právo. Kolem poloviny 14. století bylo osídlení přemístěno do výhodnější, současné polohy blíže ke klášteru a starší lokalita s románským kostelem postupně zanikla. Úspěšnému rozvoji klášterního městečka výrazně bránilo blízké královské město Stříbro, které v Kladrubech spatřovalo nežádoucí konkurenci. Vzestup Kladrub zpomalily také dva velké požáry v letech 1711 a 1843, při nichž vyhořela převážná část zástavby. Ačkoliv se v průběhu staletí setkáváme se všemi důležitými řemesly denní potřeby, zůstali obyvatelé Kladrub především zemědělci. Určitého významu zde též dosáhla těžba olověných a stříbrných rud. Období třicetileté války přineslo poněmčení městečka i jeho okolí. Další informace: http://www.klaster-kladruby.cz , http://cs.wikipedia.org |